Druhý den po natočení dema jsme ukončili naši spolupráci s bubenicí Třešničkou a oslovili Béďu, starého známého, zdali by nebubnoval se slavným Pornopopem. Ten, jakmile uslyšel co mu nabízíme, začal nadšeně tleskat ručičkama a bez váhání přijal. Před vystoupením s námi stihl dát jedinou zkoušku, zbytek musel naposlouchat z dema a ostatní písničky si musel rozepsat, aby věděl, kdy, kde a co má hrát (což si tedy před vystoupením píše dodnes).
      Ku příležitosti vyražení Třešni a vytvoření dema jsme se rozhodli, že uděláme nějaký koncert. Volba padla na hospodu U Šimáčků, kde jsem se dohodli tak, že za nájem prostory neplatíme, ale musíme udělat tržbu přes dva tisíce (dodnes mě hřejí vzpomínky na Erika B., kterému jsem před akcí říkal:
- "hele, Eriku, je nutné udělat v hospodě nějakou tržbu, takže ne, že budeš celou dobu cumlat jedinou fantu..."
na to mi Erik odpověděl:
- "neboj, nejsem blbej, přece vím, jak to chodí..."
no a pak mě překvapilo, když při odchodu platil Erik jedinou fantu...)
      Komplikace byly hned od počátku. Iru dorazil pozdě, neboť musel podepisovat nějakou smlouvu, na místě zjistil, že ostatní dosud nedovezli aparáty, tím méně, aby je postavili.
      Začali jsme tedy stavět aparáty, bicí a těch sedmnáct lidí, co na nás přišlo, se začínalo postupně nudit. Není divu. V té době jsme ještě nevěděli vůbec nic o zvuku a to bylo silně znát. Aparáty nám pískaly, boostřely, zpěvy nebyly slyšet, kytary řvaly, no prostě bordel.
      Společně s námi hrála kapela Budou Vlát, ta nám dělala předskokana. Pak jsme na řadu přišli my. Odehráli jsme svou dosavadní tvorbu, plus od Tří Sester převzaté Lepší časy.Zvuk strašnej, chyb mnoho, raději to nebudu rozebírat.
      Povinnou tržbu jsme neudělali. Z hospody jsme se museli vytrácet nenápadně a to jsme ještě pinglovi museli vrazit kilo, aby jako neviděl, že už odcházíme.
      ALE MY SE VRÁTÍME!!! A ještě nás na kolenou budou prosit, abychom tam zahráli.